Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam pharetra, tellus sit amet congue vulputate, nisi erat iaculis nibh, vitae feugiat sapien ante eget mauris. Aenean sollicitudin imperdiet arcu, vitae dignissim est posuere id Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam pharetra, tellus sit amet congue vulputate, nisi erat iaculis nibh, vitae feugiat sapien ante eget mauris. Aenean sollicitudin imperdiet arcu, vitae dignissim est posuere
MY HORSE WEBSITE
Telephone: 666-977-944
e-mail: office@myhorse.com
Hodně začátečníků má tendenci k nákupu kvalitního luku s nadějí, že jim drahá hračka umožní lépe střílet, což je pravda jen velmi omezeně. Na druhou stranu řeší ti samí lidé šípy jako spotřební zboží na němž se vyplatí šetřit. Skutečnost je přesně opačná...
I základní luk, nejde-li o vyložený čínský low-endový křáp, je v rukou zkušeného střelce až zarážejícně přesný. To, co skutečně ovlivňuje přesnost jsou právě šípy a jejich vzájemná korelace s lukem. Vybrat správný šíp k luku ale není jen tak. I pro běžné reflexní luky to může být problém a snažit se o něco podobného na holém luku jehož střelec používá string walking se rovná magii. V této kapitole nás budou zatím zajímat pouze typy komponentů a jejich typické kombinace. Každý šíp lze totiž rozložit na vlastní trubku a několik nezbytných drobných udělátek, které se trochu liší a my si povíme v čem. Zajímat nás bude zejména hmotnost celého šípu, která určuje i jeho dostřel. Předesílám, že budeme mluvit hlavně o mnou vyzkoušených terčových šípech, které však mají i své lovecké obrazy. Jaké jsou tedy možnosti ?
Už z podstaty se často používají na tradičnějších odnožích luků. Jde o šípy, které jsou velmi těžké a velmi drahé. V absolutní hodnotě sice stojí nejméně, ale nejméně i vydrží. Typicky se olepují krocaními brky. Jejich použití má smysl na dřevěných lucích o velké síle, které potřebují těžší hmotu pojímající energii výstřelu, protože výstřel lehčího šípu z takového luku by se rovnal výstřelu na prázdno. Osobně jsem tento druh šípů téměř úplně přeskočil, takže mám s nimi jen velmi malé zkušenosti.
Ideální šípy pro začátečníky téměř ze všech typů luků, které používají na kratší vzdálenosti i zkušení střelci. Konkrétní zkušenost mám se šípy Easton řady X7, které jsou skutečně výtečné. Do vzdálenosti 20-30m byste mezi nimi a šípy karbonovými neměli, jako začátečníci, zaznamenat výraznější rozdíl. Šíp jde sice už z principu konstrukce ohnout, ale sám o sobě je i při dlouhodobém používání velmi trvanlivý a pokud si ho olepíte plastovými brčky a bude s ním střílet do terčovnice, vydrží bez problémů a úhony tisíce výstřelů takřka úplně bez servisově. Hrot i trubka je daná. Končíky závisí na tloušťce tětivy. Jsou dvě velikosti v různých barvách. Vyměnit končík v poli je velice snadné. Šíp používá na konci speciální objímku do které končík zasunete a které ho chrání před rozstřelením.
Pokud byste snad šíp trochu ohnuli, lze ho relativně snadno dorovnat. Šípy lze kupovat po kusech, což je důležité zejména ze začátku, když se učíte střílet a sem tam nějaký šíp ztratíte. Nevýhodou tohoto typu šípů je, že jsou ještě pořád relativně těžké i když ne tolik jako šípy dřevěné. To může způsobovat problémy zejména u střelby na vzdálenosti nad 40m.
Hliníkový šíp X7 |
Mají oproti hliníkovým šípům výhodu, že je těžko ohnete. Ale můžete je snadno rozštípnout. Celkem ujdoucí začátečnický šíp je Easton Powerflight. Je levný. Trubka je relativně odolná, má snadno vyměnitelný končík, který je ovšem bez ochrany, takže je možné šíp od končíku rozstřelit a tím ho úplně zničit, ale nebojte, ze začátku to nebude frekventovaný problém :-)
Mnohem horší jsou šroubovací hroty, které mají tendenci se povolovat a i když je dobře utáhnete, vydrží nerodíl třeba od hrotů X7 docela málo. Jeden kámen a je vymalováno. Proto bych spíš doporučil zvážit trochu dražší variantu v podobě Easton Carbone One, které už se v mnoha ohledech blíží k profi šípům. Cena k nim naštěstí nepatří. Trubky Powerflightů je možné kupovat po kusech. Carbone One pouze po sadách s dvanácti kusy. Karbonové šípy jsou velmi lehké.
Karbonový šíp Carbon One |
Berou si z obou světů to nejlepší. Jde v podstatě o hliníkovou trubičku, která je po vnějším plášti zpevněná karbonovou vrstvou. Šíp má tedy potřebnou pružnost ale neláme se. Díky karbonové tuhosti ho však není možné ani dost dobře ohnout. Sportovním evergreenem a klasikou v tomto ranku jsou šípy A/C/E. Jde o relativně drahé šípy s dlouhou životností a je možné s nimi dosáhnout velmi dobrého soustřelu i na velké vzdálenosti. Stejně jako Carbon One i tento šíp umožňuje použití několika různě hmotných hrotů, kterými lze doladit jeho tvrdost a dolet. Trubky, ale i ostatní komponenty pro tyto typy šípů se takřka výhradně kupují v sadách po dvanácti kusech. Je to z důvodů zaručení maximální identitnosti všech šípů navzájem, kdy je při dvanácti kusech garantovaná maximální hmotnostní a geometrická shoda z jedné výrobní dávky.
Karbon-hliníkový šíp A/C/E |
Špatný vtip. Pokud na podobný šíp někde narazíte, prospějte světu a okamžitě ho střelte do nejbližší popelnice, pokud tam ovšem doletí. Tento druh šípu je použitelný leda pro dekorační účely, nebo na pouťových atrakcích při střelbě na dva metry.
Šíp nikdy nestojí jen tak. Potěšující zprávou je, že trubky vydrží v dobré kondici relativně hodně (v řádu tisíců) výstřelů, takže největší strašák není ani tak zničení šípu, jako jeho úplná ztráta což se vám hlavně zpočátku stane doslova za letu ;-) (jak to minimalizovat si povíme jindy).
To ovšem nejde říci o komponentách. Každá trubka má množinu komponent, které na ni lze namontovat. Řeč je o hrotech, končících a kormidlech. Končíky, tedy úchytová očka na konci šípu, kterými se připevňuje na tětivu si občas ustřelí i začátečník a stejně tak i brčka. Není proto od věci si kromě sady šípů nakoupit i pár rezervních končíků, případně hrotů (používáte-li šroubovací). Neztratí se ani náhradní brčko (pokud si ho umíte nalepit). Celkem se vyplatí zauvažovat i nad barevnými kombinacemi. Černý šíp vypadá sice efektně ve filmu či v toulci, ale rozhodně ne v trávě. Tam oceníte spíš svítivé červené končíky. Nad komponentami stojí za to zauvažovat i pokud byste používali více různých trubek šípů. Pokud se vám podaří trubky olepit stejnými komponenty, poměrně si tím ulehčíte život a možná i něco ušetříte. Ze začátku je asi moudřejší si šípy nechat olepit od někoho zkušenějšího, nebo koupit už šípy hotové. Postupem času to určitě zvládnete sami. Věřte, že otevřený plynový hořák a termální lepidlo jsou v tomto případě přátelé číslo jedna. Vyměnit byť třeba i nalepovací hrot, nebo pin lze pomocí kleští a decentního nahřátí hrotu nad plamenem snadno.
Horší je to s klasickými brčky, kde budete potřebovat minimálně olepovačku, pomocí níž olepíte brčka přesně pod úhlem. Jednodušší situace je u vyšších řad šípů se Spin Wing kormidly, které lze snadno nalepit i ručně. Osobně nejsem příliš přítelem šroubovacích hrotů, protože mají tendenci se povolovat. Jde tomu ale dobře zamezit navoskováním závitů, které povolení celkem
spolehlivě eliminuje. Přesto bych raději volil nalepovací hroty ideálně s buřtíky pro snadnou změnu jejich váhy.
Trvanlivost hrotu jsem řešil pouze u ocelových hrotů ze šípů Powerflight, které není těžké rozplácnout o kámen jako olověnou kulku. Už hliníkové X7, ale také A/C/E hroty byly v podstatě neztupitelné a ty z X7 navíc ještě nezničitelné. Měnit je takřka není potřeba, proto ani zdaleka nevadí že jsou lepené. Hrot z A/C/Eček má navíc „buřtíky“, jejichž odlamováním lze hrot zlehčit a zajistit si tak větší dostřel šípů.
Zleva šroubovací Powerflight hrot s insertem, hrot do šípu X7, A/C/E hrot s odlamovacími "buřtíky" |
Končíků můžete najít na trhu velké množství a typů. Nás bude vždy nejvíc zajímat jak končík sedne na tětivu. Nemělo by to být ani málo, ani moc. Příliš těsně držící končík má vliv na přesnost šípu. Moc veliký končík hrozí vypadnutím během nátahu a výstřelem na prázdno. Správná míra je asi taková, když se vám podaří nasazený končík z luku vyklepnout lehkým úderem na tětivu. Pozornost bych věnoval upevnění končíku. Trubky X7 používají systém uni-bushingu což je hliníková objímka do níž se končík dává a chrání tak nastřelení trubky jiným šípem. Do některých trubek je možné zasunout končík přímo, ale osobně tomuto přístupu moc neholduji. Určitě je lepší použít v tomto případě násuvné piny, nebo externí objímky, kterými zadní část trubky zpevníte. Je lepší utratit pár korun navíc za pin, než měnit celou trubku. Nutno ale říct, že ani piny nejsou samo spásné. Viděl jsem A/C/E trubku nastřelenou i s pinem. Ale na to už musíte střílet opravdu hodně přesně, nebo mít velikou smůlu.
Končíky pro šípy Easton, vlevo G-Nock zasouvající se přímo do šípu, veprostřed A/C/E pin, lepí se do trubky širším koncem, na užší se nasazuje končík (úplně vpravo) |
Stejně jako končíků je jejich velké množství. Obecně platí, že na čím delší vzdálenosti střílíte, tím menší kormidla byste měli použít. Jejich účel je srovnání a stabilizace šípu během letu, což se nejvíce uplatní v prvním metrech po opuštění luku, ale v pozdějších fázích letu už šíp v podstatě plachtí sám i když i tady kormidla svojí roli samozřejmě hrají. Střílíte-li do vzdálenosti cca 20m a vyžadujete čistý a rovný let šípu, lze použít krocaní brka, které svojí plochou dokáží stabilizovat šíp velice rychle, ale na delší vzdálenosti ho mají tendenci spíše rozhodit. Navíc jsou poměrně dost křehká a snadno se poničí. Přesto jsou jednou z mála možností při střelbě bez zakládky s dřevěnými šípy, ale používají je i sportovní střelci z olympijských luků. Typicky v kombinaci s hliníkovými šípy na střelbu v hale na 18m. Nemáte-li ale konkrétní důvod proč je použít (já s nimi například střílím jen doma na 7m protože jiná brčka mi šípy na tak krátkou vzdálenost dostatečně rychle nestabilzují a šíp mi tak jde pod úhlem a je mírně v pravo), je asi lepší použít klasická krátká plastová kormidla Blazer, nebo něco podobného. Kromě těchto těchto kormidel se můžete setkat s plastovými brčky typu Spin Wing či EliVanes. Používají se v případě karbon-hliníkových trubek, kam se při jejich tloušťce jiná kormidla jen těžko lepí. Díky zcela jiné geometrii kormidla je možné letící šíp vystabilizovat velmi rychle, takže se s nimi dá střílet přesně na všechny vzdálenosti. Jsou sice trochu křehčí, ale zato jsou jednodušší na údržbu a dají se přelepit defakto ručně bez použití měřidel. V případě A/C/E šípů bych jinou variantu ani nezvažoval. Ideální je jejich kombinace s wrapy, což jsou slušivé polepky chránící šíp, které mívají i rysky na něž se kormidla snadno nalepí.
Zelené kormidlo Blazer, barevná plastová kormidla Eli Vanes a wrap pro jejich instalaci |
Tolik tedy k jednotlivým komponentům luku a šípů. V další části si naznačíme jak luk a šípy spojit dohromady v jeden funkční celek.
ML.