Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam pharetra, tellus sit amet congue vulputate, nisi erat iaculis nibh, vitae feugiat sapien ante eget mauris. Aenean sollicitudin imperdiet arcu, vitae dignissim est posuere id Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam pharetra, tellus sit amet congue vulputate, nisi erat iaculis nibh, vitae feugiat sapien ante eget mauris. Aenean sollicitudin imperdiet arcu, vitae dignissim est posuere
MY HORSE WEBSITE
Telephone: 666-977-944
e-mail: office@myhorse.com
Pokud potřebujete nové šípy, máte v podstatě dvě cesty. Nechat si je vyrobit podle vaší specifikace, a získat je tak hotové, nebo zvládnout celý proces výroby vlastními silami. Těm, kteří uvažují o druhé možnosti, by tento článek měl poskytnout základní informace, co taková "domácí" výroba šípů vlastně obnáší.
Je jasné, že pokud právě začínáte, máte dost jiných starostí, a nějakou výrobu šípů asi vůbec nebudete řešit. Objednáte a koupíte je hotové.
NIcméně, jak půjde čas, začnete ze sebe postupně odlupovat nálepku s nápisem "Zelenáč". A dřív nebo později vám kupování hotových šípů přestane vyhovovat. Začnete se zajímat, jaké by to bylo, kdybyste si šípy dokázali vyrobit sami, doma. Nápad je to skvělý. Ale, co k tomu potřebujete za vybavení? Jak těžké to je a má vůbec smysl se tím zabývat ?
Na samotný začátek bych rád zdůraznil několik věcí:
Níže uvedený text proto prosím berte jako základní přehled. Nebo úvod do problematiky. Jako text, který by vám měl v základu nastínit, co vás pravděpodobně čeká, pokud se do vlastní výroby šípů pustíte. Už teď můžu slíbit, že to bude zábava. Teď myslím výrobu šípů, ne můj článek :-)
První věc, kterou si musíme vyjasnit asi je, zda má cenu se do domácí výroby šípů vůbec pouštět. Zda se vyplatí investice do potřebného vybavení, bez kterého to prostě nepůjde a čas, který nad tím pochopitelně strávíte. Pojďme se podívat na výhody a nevýhody:
Pochopitelně v běžné praxi asi nebudete každý šíp dělat jinak, ale jen jsem chtěl naznačit, že máte mnohem širší možnosti, než jaké nabízí možnost objednávky hotových šípů. Barvy, délky a typy křidélek, způsob jejich lepení, jejich přesná pozice na šípu. Různé vložky – inserty, dodatečné zátěže. Všechno je na vás.
Když se nějaký pokus ukáže jako „slepá cesta“, nic vám nebrání konfiguraci změnit. Třeba stávající křidélka strhnout a nalepit si nová a jinak.
Obrovskou výhodou je také nezávislost. Šípy si vyrobíte kdy Vy potřebujete a kolik jich potřebujete. Žádné nervy, zda to obchod a pošta stihnou. A pak především opravy. Je běžné, že při tréninku utrpí šíp nějaké poškození – třeba poškodíte jedno křidélko. Oprava je snadná, ale pouze v případě, že to umíte a máte na to vybavení. Pokud šípy kupujete hotové, pak se pro vás i taková malicherná blbost může změnit na zbytečný problém.
Já osobně považuji vlastní výrobu šípů za základ svých dovedností. Nevidím jediný důvod, proč bych si neměl šípy vyrábět sám. Snad jedině finanční náročnost na pořízení nezbytného vybavení? Ale, pokud kupujete hotové šípy, pochopitelně to také není zadarmo. A potřebné vybavení nemusí být nutně extra drahé.
Ještě než se pustíme do popisu skutečné výroby šípů, považuji za vhodné se právě na tomto místě zmínit o jedné zajímavé vychytávce. Na trhu jsou k dostání křidélka, nalepená na teplem smršťovací plastové trubičce. Pokud potřebujete olepit šíp novými křidélky, stačí očistit jeho konec (strhnout stará poškozená křidélka), navléknout trubičku na šíp na správné místo a vložit do horké vody. Trubička se během chvilky smrští těsně kolem šípu a ... je hotovo.
Šíp je během pár minut vybaven novými křidélky. Perfektně drží, mají perfektní tvar, rozestup. Pěkné. Nevýhodou je vyšší cena a hlavně omezená nabídka křidélek.
Pokud chcete zvládnout pouze opravu šípu bez ambicí na skutečnou výrobu, pak tohle je zajímavé řešení. Výrobců je pochopitelně více. Namátkou třeba Blazer Quik Fletch od firmy Bohning nebo Quikflecth of firmy NAP.
Po shlédnutí tohoto videa by vám mělo být jasné o co vlastně jde.
{youtube}pu0bN0G2AU4{/youtube}
Tak, lenochy máme za sebou a teprve teď to začne být zajímavé. Právě jsme se zbavili těch, které to moc nebaví a my ostatní se můžeme pustit do všech detailů skutečné výroby šípů. Vezmeme to postupně, krok za krokem.
Už při objednávce polotovarů musíte přesně vědět co chcete, co výrobce dodává jako standardní součást šaftu a naopak, které příslušenství se musí objednat zvlášť. Doporučuji vám proto velmi pečlivě prostudovat katalogy výrobců šípů, ať vaše objednávka obsahuje vše důležité.
Předpokládám, že už víte jaký šíp chcete (výrobce a typ) a jaký Spine potřebujete pro váš luk (více informací o Spine naleznete v seriálu vybíráme šípy a v článku Výběr šípu - pomocí tabulky nebo programu?).
Pro příklad použijeme mé oblíbené šípy Full Metal Jacket od firmy Easton. Já používám Spine 300. V katalogu Easton najdu si tyto informace (viz obrázek):
Protože já chci na šíp montovat standardní cvičné hroty (a případě lovecké hroty, které už mám a které mají standardní závite) bude pro mě tou správnou volbou X HIT insert. Některé jiné modely šaftů podobnou volby insertů pochopitelně neumožňují. Nabízí buď insert se standardním závitem nebo pouze DeepSix závit.
Hroty zobrazené v katalogu jsou přímo od firmy Easton, ale na trhu máte k dispozici široký výběr totožných hrotů i od jiných výrobců. A levnějších nebo i lepších. Stačí se poohlédnout např. v obchodě LancasterArchery. Pro výběr bude podstatné, aby :
Tak, objednáno ... uplynul nějaký čas a vám domů dorazil balíček s objednanými díly. Nyní přichází na řadu další krok.
Standardně se neřezané šafty dodávají v délkách kolem 31 a více palců (tak, aby i s rezervou vyhovovaly všem). To znamená, že v 99,9% případ; je šaft mnohem delší, než potřebujeme. A je potřeba ho zaříznout na správnou velikost.
Právě vhodný nástroj - pila - bude asi vaší první větší investicí.
Rozhodně zapomeňte, že byste karbonový, nebo dokonce kompozitový šíp „pižlali“ ruční pilkou. Vážně, ani to nezkoušejte. Nejde to a šíp zničíte. I když jste šikovní a máte pocit, že byste to zvládli. Karbon se roztřepí a ztratí svoji pevnost. I když to okem nepoznáte, ruční pilkou to prostě nejde! Howgh
Pila, kterou se šípy řežou, musí mít minimálně 5.000 otáček za minutu, což pochopitelně s ruční pilou nezvládnete.
V podstatě máte dvě možnosti:
Tak a máme tu první okamžik, kdy se váš, doma vyráběný šíp, začne lišit od běžného šípu, vyrobeného na objednávku. Zatímco většina obchodů-výrobců šípů se dozajista spokojí s tím, jak šíp uřízli na jejich pile a hned zvesela postupují do fáze lepení insertů, vy doma si se svým šípem můžete pohrát mnohem déle a mnohem pečlivěji.
O co přesně jde?
Na rovnání řezů existují pomůcky, kterým se obecně říká „Squaring device“ nebo „Squaring Tool“. Jejich konstrukce je vlastně docela jednoduchá – do přesně vyfrézovaného sedla založíte šaft, přitlačíte na brusnou destičku a postupným otáčením brousíte. Práce je to sice jednoduchá, ale nějakých pár minut to zabere.
Je užitečné si celou řeznou hranu na začátku označit lihovým barevným fixem a pak opracovávat tak dlouho, až barva z celé hrany všude zmizí. Nikde nezůstane ani stopa po barvě. Pak teprve máte jistotu, že jste odebrali materiál z celého obvodu šaftu a řez je skutečně kolmý a dokonale rovný.
Nejčastěji používané rovnací nástroje jsou dnes např. G5 A.S.D od firmy G5 nebo velmi podobné řešení od firmy Lumenok. Jejich cena se pohybuje kolem 40 USD. Výběr je na vás. Osobně používám obě, a neshledávám v nich nějaké zásadní rozdíly. G5 se snad lépe hodí na opracování hliníkových šaftů, zatímco Lumenok mám raději pro práci na karbonových šaftech a jemnější práci. Kdybych měl nutně volit pouze jeden, pak by vyhrál asi Lumenok.
Tak, šafty máme zkrácené a s dokonale kolmými a rovnými řezy. Můžeme postoupit k lepení insertů.
Ještě předtím však doporučím pořádně očistit a odmastit řez a hlavně vnitřek šaftu (bude asi plný prachu po řezání a broušení). Doporučeným odmašťovadlem je IsoPropylAlkohol, který jsem ovšem já zatím nikde nesehnal, takže používám obyčejný Aceton. Sice prý není ideální, ale u mě funguje. A vatové tyčinky do uší. Namočím vatu a pořádně pročistím vnitřek šaftu do té hloubky, co tyčinka dovolí. Insert pro šaft FMJ je vlepený docela hluboko, takže čistit je potřeba především tam (hmm... na ilustračním obrázku to ale šudlím na kraji).
K samotným insertům je snad vhodné poznamenat, že jich existuje celá řada typů – liší se nejen u různých výrobců, ale i u různých typů šaftů. Najdete insert, který má takový "límec" – kroužek, který po vlepení zůstane venku – tvoří "límec" šaftu. Jiný typ insertu vlepíte celý dovnitř, ale jen na kraj. Jiný také dovnitř, ale pěkně hluboko. To vše se liší v závislosti na konstrukci šaftu a insertu.
Pokud se chystáte lepit daný typ insertu poprvé, pořádně si prostudujte návod – obvykle je natištěný v podobě obrázků někde na sáčku s inserty. Případně si vyzkoušejte „nasucho“, zda skutečně správně rozumíte tomu, co a jak máte udělat. Nasucho můžete zkoušet kolikrát chcete, s lepidlem to už budete musel zvládnout napoprvé.
V našem případě (šípy FMJ Easton) budeme lepit inserty X HIT. Ty se celé vsunou dovnitř, a to docela hluboko za okraj šípu. K jejich přesnému umístění slouží takový plastový „čmudlík“, který by měl být součástí balení. Lepidlo bývá také součástí balení, ale pokud není, nic se neděje. Já lepím inserty normálním dvousložkovým epoxidovým lepidlem. Postup vypadá následovně:
![]() |
![]() |
![]() |
konec insertu opatlat trochu v lepidle |
pomalu zasouvat do šaftu a otáčet. Průběžně čistit přebytečné lepidlo |
pomocí čmudlíku insert zasunout dovnitř šaftu až nadoraz |
Zkoušel jsem také pro lepení použít vteřinové lepidlo, ale nedoporučuji to. Insert sice držel, ale práce byla velmi nepříjemná. Celý proces vsunutí a usazení insertu musí proběhnout v jednom souvislém a rychlém pohybu. Stačí se na vteřinku zastavit a lepidlo dostojí svému jménu. Během vteřiny se „chytne“, ztvrdne a insert zůstane někde na půl cesty v poloze, kterou nechcete. A jste v pytli, protože s tím už skoro nic nenaděláte.
Posledním velkým krokem, který nás čeká je nalepení křidélek – tzv „fletching“. K němu budete potřebovat několik věcí:
Pochopitelně křidélka. Pokud se rozhodnete k vlastní výrobě šípů, doporučuji si pořídit křidélek dostatečnou zásobu. A ne pouze jeden druh, byť by to byl váš oblíbený. Využijte toho, že můžete experimentovat a zkuste si občas koupit nějaká jiná křidélka. Jiný tvar, jiný materiál, jinou velikost, jiný výrobce. A ještě další. Zkuste klidně i pravé peří. Stojí to prd, nebo přesněji stojí to pár korun (i když pravé peří je o neco dražší než plast). Pokaždé, když budete odněkud něco objednávat, hoďte do košíku také nějaká křidélka :-)
Zkuste si vyrobit pár zkušebních šípů jinak než jste zvyklí a porovnejte jak létají ve srovnání s vaší obvyklou konfigurací. Jen Vy víte, jaké používáte hroty a jak s nimi létají vaše šípy a jen Vy můžete posoudit, zda náhodou není nová kombinace lepší.
Druhou věcí, bez které se pravděpodobně neobejdete je nástroj určený pro lepení křidélek - tzv. „Fletching Jig“ (nadále si dovolím zkracovat na FJ). Kromě pily na řezání šípů bude FJ další nutnou investicí, protože bez něj to opravdu nepůjde. Výběr toho správného FJ je trošku komplikovanější záležitost. Na trhu dnes existuje spousta modelů od různých výrobců a pochopitelně za různou cenu.
Je nutné, abyste si nejprve ujasnili následující :
Problematika "vedení" loveckých hrotů a s ní související problematika "jak lepit" je docela komplikovaná. Co člověk to názor. Rozhodně přesahuje ráme tohoto článku. Co tedy poradit? Doporučuji vám koupit jak lepení pro Offset tak i pro Helical. Budete mít vybavení, které vám umožní v budoucnu volně experimentovat a volit způsob lepení i podle změny konfigurace vybavení - hroty, křidélka atd ...
Podle vašich požadavků si budete muset koupit ten správný FJ. Ty dobré mají naštěstí výměnné čelisti, které slouží k různým druhům lepení. Takže zatoužíte-li po lepení v jiném stylu, pak si můžete dokoupit pouze náhradní, odpovídající čelist.
Na trhu je dnes hodně široká nabídka nejrůznějších FJ. Různí výrobci, různé typy, modely. Není v mých silách detailně popsat všechny. Už proto, že tak dobře informovaný prostě nejsem. Přemýšlel jsem co s tím, a nakonec jsem se rozhodl, že vám doporučím toto :
Fletching Jig od firmy Bitzenburger patří už dlouhou dobu mezi to nejlepší, co si pro lepení křidélek můžete pořídit. Snad nenajdete člověka, který by „Bitze“ měl a jeho nákupu litoval. Cena oproti konkurenci je sice o něco málo vyšší, ale bohatě vám to vynahradí kvalita provedení a hlavně perfektní funkčnost a spolehlivost. Oproti některým supermoderním modelům vypadá Bitz docela zastarale, ale ve funkci naprostou většinu konkurentů "strči do kapsy".
Součástí standardního balení FJ Bitzenburger je kovové tělo a jedna čelist. Standardní čelist umožňuje rovné (Straight) lepení a pomocí nastavovacích prvků na těle se může jednoduše změnit na typ Offset – pravý nebo levý a navíc s libovolně proměnným posunutím.
Pokud chcete lepit křidélka také v tzv. Helical stylu, můžete si dokoupit další čelist (máte volbu zda chcete pravý nebo levý Helical).
Bitz bez problémů nalepí všechna křidélka, která vás jen napadnou – od 2“ Blazeru až po 6“ křidélka z pravého peří.
Standardně Bitz zvládne nalepit „klasický“ styl - 3 křidélka po 120o, nebo pokud byste si snad přáli, tak i 4 křidélka po 90o nebo 4 křidélka lepená v úhlech 75x100x75x100 stupňů. Dají se koupit i extra nástavce pro jiné složitější odstupňování, ale přiznám se, že vůbec netuším, k čemu je to dobré. Tedy, troufnu si tvrdit, že naprosté většině z nás bude klasické 3-křidélkové lepení po 120o bohatě stačit.
Pokud se odhodláte investovat cca 85 USD za set (tělo a čelist) případně dalších 32 USD za druhou Helical čelist, budete mít na dlouhou dobu vystaráno. Vlastně napořád. Pokud se vám cena zdá příliš vysoká, nebo prostě chcete zkusit něco jiného, nabízí se vám řada alternativních FJ od firem Bearpaw, Arizona Tower, Bohning FJ nebo Bohning Tower, Jojan, Cartel ... Některá řešení vypadají docela pěkně (obzvlášť modely tower, které umožňují lepit zaráz všechna tři křidélka).
A naopak, pokud vám Bitz přijde moc obyčejný a levný, nabízím jednu exkluzivní variantu – Firenock Aerovane v Ultimate setu „za bratru“ 800 USD (touto nádherou lepené šípy snad musí zasahovat střed terče vždy a samy). Až budu velký a budu vydělávat peníze, tohle si koupím :-)
Vhodné lepidlo je už jen drobný detail. Ale důležitý detail. Protože pokud budete mít blbé lepidlo, nic nenalepíte, nebo se s tím strašlivě nadřete. Pro své začátky jsem si koupil speciální lepidlo Fletch Tite od firmy Bohning. Dobré, osvědčené, doporučované. Nicméně poměrně brzo jsem ho nahradil „obyčejným“ vteřinovým lepidlem Loctite, (model Power Gel), které je běžně dostupné i u nás.
Velká výhoda je, že tohle lepidlo chytá rychle a celý proces lepení se tak podstatně urychluje. Zatímco dřív jsem nechával jedno křidélko schnout aspoň 10 minut, při použití vteřinového lepidla je to tak 10 až 20 vteřin. Jen mimochodem zdůrazňuji, že to "moje správné" lepidlo je "černé". Jednou jsem omylem koupil jakési "modré" .... na obale bylo cosi jako FLEX nebo tak, ale vůbec mi to nedrželo. Buď jsem měl blbý den já, nebo vážně bylo blbý to lepidlo ... takže teď už jen černé.
Originál Bohning lepidlo tak dnes používám pouze na zakápnutí konců nalepených křidélek – více níže.
Můj vlastní postup lepení je asi takový :
Když jsem článek chystal, docela jsem se natrápil s tím, jaké fotky udělat a jak, aby měly co největší vypovídající hodnotu. Aby z nich bylo poznat, co se snažim popsat. Dokonce jsem i pár fotek udělal, ale moc se nepovedly. Bylo jasné, že vůbec nejlepší bude video. Jenže, než bych já "spáchal" video, tak to byste se asi nedočkali.
Nakonec jsem se rozhodl uvést odkaz na Youtube - autor videa sice nemá s naším webem nic společného, ale to snad nebude moc vadit. Ani jemu ani vám. Nebude snad vadit ani to, že je to anglicky. I v případě, že nevládnete angličtinou. Pokud jste si pořádně přečetli výše uvedený popis lepení, nemělo by vám pochopení toho, co se na videu děje, činit větší problém. Pokud snad ano, stačí se optat a rád vysvětlím.
Na tomto videu (na Youtube samozřejmě najdete spoustu dalších) je použitý právě Bitzenburger FJ. Snad jen pro úplnost - člověk na videu křidélka lepí na tzv. Wrap, což je samolepící fólie, která se nejprve nalepí na šaft šípu. Já osobně Wrapy nepoužívám, proto jsem se o nich ve svém popisu nezmínil. Více informací o nich najdete o kousek níže.
{youtube}o0ka6F2N2pc{/youtube}
S ohledem na nalepená křidélka a typ používaného restu bude asi potřeba srovnat orientaci Nocku. Většina moderních restů na loveckých kladkových lucích dnes používá tzv. orientaci – „Leading vane Up“ kdy tzv. „vůdčí“ křidélko (často barevně odlišené“ od dalších dvou) směřuje při založení šípu na tětivu luku směrem nahoru.
Většina loveckých šípů má Nock do těla šaftu pouze zasunutý a lze jím volně (někdy lépe, někdy hůře) otáčet. Pro pohodlné nastavení si můžete za pár dolarů koupit speciální čmudlík, nebo můžete Nock otočit pomocí vhodné mince (mince se zasune do drážky Nocku) nebo Nockem prostě jen otočíte prsty.
Jen pro úplnost – některé šafty, především celohliníkové, mají zvláštní typ Nocku, který je na konec šaftu napevno nalepený. Pokud takový šaft používáte, musíte při lepení prvního křidélka věnovat velkou pozornost správné orientaci šaftu ve Fletching Jigu tak, aby vám to nakonec „správně vyšlo“. Případně můžete nalepený Nock strhnout a nalepit jej znovu do správné pozice.
Posledním krokem výroby šípu je našroubování hrotu. Hrot jste si koupili extra a jen zopakuji, že jeho závit musí odpovídat typu závitu vlepeného insertu (klasický - Conventional nebo např DeepSix). Pokud jste si tedy nekoupili špatný hrot, pokud jste insert vlepili do správné „hloubky“ a pokud jste si nezasvinili vnitřek insertu lepidlem, nebudete s tímto krokem mít zásadnějším problém. Hrot se krásně zašroubuje a přesně přilehne k tělu šípu. Pokud ne, někde jste prostě udělali chybku :-)
Kromě výše uvedeného, typického, postupu a vybavení, se zde pro úplnost ještě ve stručnosti zmíním o dalších možnostech a termínech, se kterými se při výrobě šípů můžete setkat (o rychlé a snadné možnosti „olepení“ šaftu pomocí teplem smrštitelné trubičky jsme už psali na začátku článku). Je to zde tak trochu "halabala". Berte ty informace jak jsou a nehledejte v jejich pořadí žádnou logiku.
Budu předpokládát, že už :
Ale udělejme to o něco složitejší. I když renomovaný výrobce šaftů hodnotu Spine pochopitelně garantuje, pohybuje se tato garance v jistém rozmezí. Tzn. každý šaft z jednoho sáčku může mít spine trošičku jiný. Navíc šaft nemá naprosto stejný spine v celé své délce a průměru a orientaci Když budete šaftem postupně otáčet a měřit Spine, pokaždé naměříte trošičku jinou hodnotu. Ty rozdíly jsou pochopitelně minimální a naprostou většinu z nás, běžných smrtelníků nemusí vůbec zajímat.
Nicméně, pokud byste chtěli být naprosto dokonalí, můžete si nově koupené šafty pořádně proměřit. Zjistit v jaké části, v jaké orientaci šafty vykazují největší konzistenci a podle toho je pak uřiznout a olepit. Dosáhnete tak maximální konzistence letu vašich šípů. Nijak detailněji se tím zabývat nebudu, protože až bude takové věci dělat, nebude už potřebovat moje rady :-)
Za poměrně velké peníze (cca 250-300 USD) si můžete koupit zařízení, k tomu určené. Přiznám se, že jsem sice o podobné „hračce“ kdysi uvažoval, ale zatím jsem si ji odpustil. Cena je vysoká a já hlavně nestřílím tak dobře, abych případné rozdíly byl vůbec schopen ocenit.
Podobně jako v případě pily, i zde můžete projevit své kutilské schopnosti. Internet vám bude i tentokrát hlubokou studnicí nápadů pro vaše vlastní výtvory.
Pěkné je to, že pomocí tohoto zařízení také zkontrolujete, zda je šaft skutečně rovný. Nicméně, pokud by vám šlo pouze o tuto kontrolu, stačí vám mnohem jednodušší a pochopitelně levnější zařízení.
Dle mého názoru je kontrola, zda šaft šípu je skutečně rovný, velmi užitečná. Skoro až nezbytná, hlavně pokud pracujete se starším šípem, který má něco za sebou. X-krát jste ho tahali z terče jak dědek řepu, Y-krát jste netrefili to, na co jste mířili, no ... prostě už nemusí být úplně rovný. Čistě karbonové šípy se příliš často neohýbají, ale hliníkové nebo kompozitní šípy (karbon a hliník společně), se prostě ohnout můžou. Nemusí to být moc a okem to ani nepoznáte, ale takový šíp prostě bude létat jinak než ostatní. A vy se pak můžete zbláznit, protože nevíte kde děláte chybu, než konečně přijdete na to, že na vině je šíp.
Zařízení na kontrolu je jednoduché – např za 30 USD si můžete koupit Pine Ridge Arrow Inspector. Pokud jste kutilové, dokážete si něco podobného jistě vyrobit sami.
Použití je snadné – šíp položíte na ložiska (zajišťují co nejlepší a klidné otáčení), k hrotu šípu přiložíte třeba papír s nakreslenou tečkou a šíp roztočíte. Pak už jen sledujete hrot. Pokud je šíp rovný, hrot se od tečky ani nehne. Pokud je šíp křivý, špička hrotu začne opisovat větší či menší kroužky podle toho jak moc je šíp pokřivený.
Já osobně kontrolu rovnosti vřele doporučuji. A nemusí to být pouze při olepování šípu křidélky. Klidně tam hoďte šípy kdykoliv vás napadne, párkrát si zatočte a ověřte si, že to co střílíte jsou stále rovné šípy a ne nějaké zahnuté banány.
Pokud budete pátrat na Internetu, poměrně často se s těmito pojmy, používanými při výrobě šípů, setkáte. Původním účelem (pravděpodobně) byla snaha o jednoduchou indentifikaci mých šípů od těch ostatních. Proto si na šípy začali jejich tvůrci malovat různé barevné proužky - tzv. Cresting. Jednoduše pak poznali, který šíp v terči (nebo jelenovi) je jejich a který ne.
Postupně se z "obyčejného" praktického Crestingu stal způsob, kde se mohli umělecky založení a nadaní jedinci vydovádět a odlišit se od ostatních, méně nadaných smrtelníků. Pravda je, že výsledek někdy skutečně připomíná více umělecké dílo než obyčejný šíp. Klasický Cresting se týká především dřevěných šípů, vyráběných ručně, kdy jejich parádní malování je vyvrcholením celého dlouhého a složitého procesu výroby.
No a protože i ti méně šikovní chtěli mít výjimečné šípy, začali jim výrobci doplňků nabízet různé samolepící fólie. Ve smyslu hesla: "Blbec sice malovat neumí, ale nalepit samolepku snad ještě zvládne". A právě tyto samolepky dnes najdete v nabídce pod označením Wraps.
![]() |
![]() |
Cresting - malované šípy | Wraps - samolepka k nalepení na šaft |
Wrapy jsou dnes poměrně populární. Zkusím uvést nějčastější důvody jejich obliby:
Pokud se mám zmínit o nevýhodách, uvedu důvody, proč třeba já wrapy (zatím) nepoužívám :
Jen pro úplnost. Přestože Cresting by měl označovat opravdové malování, setkáte se s označením, kdy je tento termín použitý pro obyčejnou nálepku. Např. firma Easton u některých svých modelů uvádí, že mají "Factory Cresting". Vězte, že v tomto případě se ale o žádné skutečné malování vážně nejedná. Jde o pouhou fólii, která je na šíp navlečena a smrštěna (není lepená) a klasické malování pouze předstírá. Nové šípy vypadají docela pěkně, ale při první výměně křidélek s největší pravděpodobností "zařve" i slavný Factory Cresting. A další, abyste ho vyměnili, už neseženete. Ničemu to nevadí, jen to nění tak pěkný.
Firma Zenith Archery nabízí další vylepšení populárního FJ Bitzenburger. Vylepšení se provede výměnou jednoho originální části FJ za novou z Upgrade. V podstatě jde o vylepšenou část, do které se vkládá šaft olepovaného šípu. Zatímco do originálního Bitze dáváte šaft i s Nockem, v případě tohoto Upgrade se zasouvá šaft bez Nocku na speciálně navržený čep. Tyto čepy mají různé velikosti určené pro různé průměry šaftů. Výsledkem je lepší usazení šaftu, přesnější chod celého zařízení a ještě dokonalejší výsledek.
Cena kitu je 30 USD + poštovné a více informací najdete na stránkách Zenith Archery Products.
Pokud používáte různé hroty o různé hmotnosti hodí se speciální digitální váha. Stejně tak může být užitečné zkontrolovat celkovou hmotnost právě dokončeného šípu. Vzhledem k tomu, že se při výrobě šípů bavíme o „grainech“ a 1 grain = 0,065 gramů je jasné, že tento úkol nebude obyčejná kuchyňská váha stačit. Speciální váhu, právě pro tento účel koupíte např. v obchodě Lancaster Archery.
Pod prapodivným názvem FluFlu se skrývají speciální šípy, které jsou vyrobeny tak, aby měly omezený dolet - jinak řečeno aby nedoletěly moc daleko. Divné? Pokud si uvědomíte, že takové šípy se používají hlavně k lovu letících ptáků, bude vám to asi jasnější. Je logické, že když chci střílet po letícím ptáku, musím střílet nahoru. Někam do nebe. A pokud se netrefím (což bych se já rozhodně nikdy netrefil), pak poslední věc kterou bych si přál je, aby můj šíp kolem opeřence prosvištěl a vzápětí zmizel někde v dálavách. Jednak bych už takový šíp asi nikdy nenašel a jednak bych se docela bál, koho a kde mohl, při mé smůle, trefit.
Výrazně zvětšená křidélka, kterými jsou šípy FluFlu tak charakteristické, mohou mít nejrůznější tvary, ale jejich účel je jediný. Vytváří při letu takový odpor, že šíp se po chvíli zastaví a spadne na zem. Takže buď trefíte a pak spadne pták i se šípem, nebo netrefíte a pak šíp spadne samotný někde kousek od vás.
Nicméně musíme konstatovat, že střelba po letících opeřencích není pro lov silným kladkovým lukem to "pravé ořechové". Naše silné luky, vybavené složitými mířidly, k něčemu podobnému prostě nejsou navrženy. Můžete to pochopitelně zkoušet, ale asi zjistíte, že se k tomu opravdu moc nehodí. Pokud byste se o něco takového skutečně zajímali, pak byste se měli pohlédnout směrem ke klasickým lukům a tzv. instinktivní střelbě bez mířidel.
Malý UpDate - dostal jsem od jednoho čtenáře odkaz na zajímavé video (díky!). Po shlédnutí musím odvolat své tvrzení, že kladkový luk není pro střelbu na letící cíl vhodný. Takže ano, pokud to umíte jako on, nebudete s tím mít problém :-)
{youtube}hD5Q-xZcems{/youtube}
Ne ... vážně, je jasné, že tento člověk prostě UMÍ. O tom žádná. Na druhou stranu, on ví, že za chvíli bude střílet a tak má již nataženo, je připravený, soustředěný a jen čeká. Pokud by měl jít s lukem v ruce, následně natahovat a střílet až vyletí pták, ztratil by natahováním silného luku drahocenný čas. A zbytečně. Pro střelbu na ptáky nepotřebujete 70 librový luk. Stačí něco lehkého. Ale video je to vskutku parádní.
Tak, to by snad mohlo být vše. Doufám, že jsem na nic důležitého nezapoměl. Pokud snad ano, dejte mi vědět .. doplníme. A díky za pozornost
H.